Kern & Co
Kern & Co | |
---|---|
Logo | |
Pohled na továrnu v roce 1920 | |
Základní údaje | |
Datum založení | 1819 |
Datum zániku | 13. května 1988 |
Osud | 1988 zakoupena firmou Wild Heerbrugg 1991 výroba ukončena |
Zakladatel | Jakob Kern |
Sídlo | Aarau, Švýcarsko |
Adresa sídla | Švýcarsko, Švýcarsko |
Charakteristika firmy | |
Rozsah působení | geodetické přístroje fotogrammetrické přístroje |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kern & Co byla švýcarská firma, která vyráběla geodetické a fotogrammetrické přístroje. Rovněž vyráběla fotografické a filmové objektivy, fotoaparáty, dalekohledy, mikroskopy a další optické přístroje a zařízení pro lékařské a vojenské účely. Sídlo firmy bylo ve městě Aarau. Firma byla založena v roce 1819. Dne 13. května 1988 byla zakoupena svým největším konkurentem, firmou Wild Heerbrugg. Ta ale v roce 1990 fúzovala s firmou Leica Geosystems. Výroba v továrně v Aarau byla ukončena 29. ledna 1991.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Švýcarský mechanik Jakob Kern se po vyučení odebral do Mnichova, tehdejšího centra stavby optických přístrojů a jemné mechaniky. Po návratu z Mnichova v roce 1819 založil v Aarau na svatovavřineckém předměstí (Laurenzenvorstadt) svou dílnu na rýsovací potřeby. Potom rozšířil výrobu o fyzikální a geodetické přístroje. Poptávka po těchto přístrojích rostla díky stavbám železnic. Teodolity Kern byly použity například při stavbě Simplonskédo tunelu v letech (1898-1905). Závod se přestěhoval do větších prostor a v roce 1850 měl 50 zaměstnanců. V roce 1895 již 122 zaměstnanců.
V roce 1863 Jakob Kern předal podnik svým synům Adolfovi a Emilovi. V roce 1888 převzal firmu Adolfův syn Heinrich a přejmenoval ji na Kern & Co.
Objem výroby nadále stoupal a firma byla transformována na akciovou společnost Kern & Co. AG. V roce 1914 plánovala firma otevření filiálky v Petrohradu, ale válečné události tomu zabránily. Během první světové války měla firma problémy s dodávkami čoček a proto bylo rozhodnuto zahájit vlastní výrobu těchto součástek. V roce 1919 se z berlínské firmy C. P. Goerz vrátil do Švýcarska konstruktér Walther Zschokke (1870-1951), ktermu bylo svěřeno vedení optické části výroby. V roce 1925 ale byl nucen pro rozpory s vedením firmu opustit.
Dne 1. června 1920 byla otevřena nová továrna na Schachenallee. V roce 1923 začala firma vyrábět fotoaparáty, v roce 1925 dalekohledy.
Po první světové válce ale objem výroby stagnoval, když se v roce 1921 objevila konkurenční firma Wild Heerbrugg se svými moderními přístroji.
V roce 1933 převzal vedení firmy zástupce 4. generace rodiny, JUDr. Walter Kern, který spravoval firmu až do roku 1969.
V roce 1937 přešel do firmy konstruktér Heinrich Wild ze své mateřské továrny Wild Heerbrugg. Realizoval zde své nejnovější konstrukce a vynálezy.
Po druhé světové válce začala firma vyrábět objektivy pro filmové kamery další švýcarské firmy Bolex-Paillard.
V roce 1945 byla založena dceřiná firma Kern Instrumentes Inc. v Portchesteru ve Spojených státech amerických.[1]
V roce 1958 proběhla reorganizace firmy. Do svého výrobního programu zařadila i fotogrammetrické přístroje.
V roce 1972 byla založena dceřiná firma v Kanadě, v roce 1976 pak v Brazílii a v Dánsku.
V sedmdesátých a osmdesátých letech firma vyráběla vedle běžného sortimentu geodetických přístrojů nejpřesnější přístroje (dvoukruhové vteřinové teodolity Kern DKM[2] a ve své době nejpřesnější světelné dálkoměry Kern Mekometer[3]). Koncem sedmdesátých let zahájila firma vývoj digitálních teodolitů (E1 až E10) a nasazovacích světelných dálkoměrů řady DM500.
Posledním ředitelem firmy byl Peter Kern, zástupce páté generace vlastníků. Ten firmu v roce 1988 prodal svému největšímu konkurentovi, firmě Wild Heerbrugg. Výroba v továrně v Aarau byla ukončena 29. ledna 1991.
Výrobky
[editovat | editovat zdroj]Geodetické přístroje
[editovat | editovat zdroj]Ve druhé polovině dvacátého století vyrávěla firma následující geodetické přístroje:
- teodolity DKM1, DK2
- redukční tachymetr DKR
- Invarová základnová lať IB (Invarbasislatte)[4]
- vteřinové teodolity DKM2 a DKM3
- astronomický teodolit DKM3-A
- elektronické teodolity E1, E2, E12, E2-ST
- světelné dálkoměry DM1000, DM2000 a DM500
- světelné dálkoměry Mekometer ME3000 a později ME5000
- nivelační přístroje NK1, NK2, NK3, GK0, GK1, GK2
Fotoaparáty
[editovat | editovat zdroj]po roce 1923 byly vyráběny fotoaparáty, které měly čtvercový tvar a umožňovaly otáčení kazety s deskou o 90 stupňů:
- Bijou desková kamera 6,5x9 cm
- Quarter Plate desková kamera 8x10,5
- Sport desková kamera 9 x 12 cm
Dále byly vyráběny kamery na svitkový film:
- Simplo sklopná kamera na svitkový film 6 x 9 cm
- Rollka sklopná kamera na svitkový film 6 x 9 cm
Fotoaparáty byly vybaveny závěrkami Prontor nebo Compur.
- stereofotoaparát Stereo SS, vyráběný od roku 1930. Formát 20 x 20 mm.
Fotografické objektivy
[editovat | editovat zdroj]- Kernlens (Kernlinse) - objektiv typu Dialyt, později vyráběn pod názvem Kernar, svetelnost 1:6,3 a 1:4,5, ohniskové vzdálenosti 85 - 480 mm. jednalo se o variantu objektivu Goerz Dogmar, který pro tuto firmu zkonstruoval W. Zschokke.
- portrétní objektiv Kern - objektiv typu triplet
- Kernon - objektiv typu Tessar, svetelnost 1:4,5 nebo 1:3,5, ohniskové vzdálenosti 80 - 360 mm
Po druhé světové válce vyráběla firma fotografické objektivy pro kamery Alpa firmy Pignons S. A.
- Photo-Switar 1,8/50 mm
- Macro-Switar 1,9/50 mm
Filmové objektivy
[editovat | editovat zdroj]Filmové objektivy byly montovány především do filmových kamer Bolex-Paillard a Eumig formátu 8 a 16 mm:
- Switar
- Pizar
- Yvar
- Vario-Switar
Objektivy Switar 1,6/10, 0,9/18, 2,2/75 a 4,5/180 byly použity na 16mm filmové kameře Maurer-DAC (Maurer Data Acquisition Camera), kterou používali kosmonauti Apolla 11.[5] Tyto objektivy zkonstruoval Ludwig Canzek.
Vojenská zařízení
[editovat | editovat zdroj]- vojenské triedry
- zaměřovací zařízení pro střelné zbraně (puškohledy)
- zařízení pro noční vidění
- vojenské zeměměřické přístroje
- periskopy[6]
Další
[editovat | editovat zdroj]- mikroskopy
- kružidla a rýsovací soupravy
Ediční činnost
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1959 firma vydávala vlastní časopis Kern Bulletin s informacemi o svých výrobcích a jejich použití v zeměměřické praxi. Poslední, čtyřicáté číslo vyšlo v roce 1987. Archiv časopisu je dostupný on-line.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WEHRLI, Hans. Kern Instruments Inc. [online]. Kern & Co. AG, 2013-04 [cit. 2016-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-26. (německy)
- ↑ Kern Swiss Instruments [online]. Swisstek [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ME 5000 Der elektronische Präzisions-Distanzmesser [online]. Kern Aarau [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Kern IB Invarbasislatte [online]. Kern Swiss, 1974 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (německy)[nedostupný zdroj]
- ↑ The Cameras of Apollo : The Maurer 16mm Data Acquisition Camera [online]. Ninfinger Productions [cit. 2016-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vojenský program firmy Kern z roku 1986 [online]. Kern & Co, 1986 [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. (německy, anglicky)
- ↑ Kern Bulletin [online]. Studiensammlung Kern - Stadtmuseum Aarau [cit. 2018-10-05]. Dostupné online. (německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HÄFLIGER, Rolf. Kern & Co. AG, Aarau, ein Stück Schweizer Optik-Industriegeschich. Photographica Cabinett : Das Magazin für Sammler. Prosinec 2003, čís. 30. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kern & Co na Wikimedia Commons
- Kern Aarau - archivní stránky o firmě
- přístroje firmy Wild na stránkách Swisstek.com